Volné peníze: biliony na okraji trhu a proč s ním hýbou
Na okraji amerického trhu leží rekordní hora hotovosti: fondy peněžního trhu spravují řádově sedm bilionů dolarů a k tomu se přidávají biliony na termínovaných a spořicích vkladech. Komentátoři z toho rádi vyvozují, že „až ty peníze vtečou do akcií, trh vystřelí“. Realita je zajímavější – a stojí za to ji rozebrat poctivě.
Odkud se ta hora vzala
Dvě příčiny. První byla pandemická: vlády a centrální banky napumpovaly do ekonomik biliony a část z nich se usadila na účtech. Druhá přišla se zvyšováním sazeb – jakmile bezriziková krátkodobá sazba vyskočila k pěti procentům, hotovost přestala být „mrtvým“ aktivem. Fond peněžního trhu, který nese víc než dividendový výnos indexu, je legitimní konkurent akcií, a tak se v něm hotovost hromadí. Vývoj obou zásobáren sledujeme každý týden:
Zobrazit data v tabulce
| Datum | Vklady v bankách (meziročně) | Retail fondy peněžního trhu (meziročně) |
|---|---|---|
| 2024-01-01 | -1.18 | 36.19 |
| 2024-02-01 | -1 | 34.05 |
| 2024-03-01 | 1.99 | 30.8 |
| 2024-04-01 | 2.01 | 28.09 |
| 2024-05-01 | 1.27 | 25.38 |
| 2024-06-01 | 1.67 | 23.87 |
| 2024-07-01 | 2.05 | 22.82 |
| 2024-08-01 | 2.2 | 21.18 |
| 2024-09-01 | 2.25 | 20.29 |
| 2024-10-01 | 3.02 | 19.43 |
| 2024-11-01 | 3.33 | 18.52 |
| 2024-12-01 | 2.54 | 17.99 |
| 2025-01-01 | 2.31 | 17.41 |
| 2025-02-01 | 2.74 | 17.22 |
| 2025-03-01 | 2.63 | 18.31 |
| 2025-04-01 | 3.12 | 17.54 |
| 2025-05-01 | 3.47 | 16.96 |
| 2025-06-01 | 3.78 | 16.69 |
| 2025-07-01 | 3.56 | 16.44 |
| 2025-08-01 | 3.98 | 16.21 |
| 2025-09-01 | 3.84 | 15.52 |
| 2025-10-01 | 3.35 | 14.5 |
| 2025-11-01 | 3.69 | 13.75 |
| 2025-12-01 | 3.96 | 13.37 |
| 2026-01-01 | 4.2 | 12.25 |
| 2026-02-01 | 4.86 | 10.69 |
| 2026-03-01 | 5.21 | 8.85 |
| 2026-04-01 | 5.6 | 8.17 |
| 2026-05-01 | 6.43 | 7.82 |
| 2026-06-01 | 6.25 | 7.11 |
| 2026-07-01 | 5.9 | 6.1 |
| 2026-08-01 | 6.56 | 5.63 |
Mýtus „peněz na kraji hřiště“
Teď ta poctivá část. Představa, že hotovost „vteče do akcií“ a zmizí z parkoviště, je účetně děravá: každý nákup akcie má prodávajícího. Když investor pošle peníze z peněžního fondu na burzu, prodávající je inkasuje – a hotovost v systému jen změnila majitele, nezmizela. Objem „volných peněz“ se nákupy akcií sám o sobě nesnižuje.
Proč na nich tedy záleží? Protože fungují jako tlak, ne jako palivo, které se spálí. Ochota držitelů hotovosti akceptovat vyšší ceny akcií (a ochota držitelů akcií je za ty ceny pouštět) se mění s tím, kolik hotovost nese a jak se investoři cítí. Velká zásoba vysoko úročené hotovosti znamená, že existuje rezervoár kupní síly, který se může dát do pohybu, jakmile sazby klesnou a držení hotovosti přestane být pohodlné. Směr sazeb je proto pro „volné peníze“ důležitější než jejich absolutní výše – proto na stránce Likvidita sledujeme vedle hotovosti i sazby Fedu a ECB a výnosovou křivku.
Likvidita centrálních bank: druhá vrstva
Vedle hotovosti investorů existuje ještě systémová vrstva – čistá likvidita: bilance Fedu očištěná o peníze, které jsou dočasně odstavené mimo trh (účet ministerstva financí a reverzní repo operace). Když čistá likvidita roste, finanční systém má víc volných rezerv a rizikovým aktivům to historicky svědčilo; když se stahuje, trh ztrácí jeden z opěrných bodů. Je to pomalý, týdenní ukazatel – přesně ten druh dat, který nemá cenu sledovat denně, ale vyplatí se znát jeho směr.
Co si z toho odnést
- Rekordní hotovost na okraji trhu není časovaná bomba růstu – peníze nákupem nezmizí, jen změní majitele.
- Je to ale měřitelný tlak: čím víc hotovosti a čím nižší její úročení, tím větší motivace hledat výnos jinde.
- Sledujte proto směr, ne titulky: kam míří sazby, jestli hotovost přibývá nebo ubývá a co dělá čistá likvidita. Všechny tři křivky aktualizujeme každý týden na stránce Likvidita.
Tento článek není investičním doporučením.